ROZBOR DOPRAVCE KPT RAIL S.R.O. K NÁVRHU POSLANCE ANO, MARTINA KOLOVRATNÍKA, NA KONZERVACI ŽELEZNIČNÍCH TRATÍ

Dopravce KPT rail s.r.o. níže poskytuje svůj rozbor návrhu Martina Kolovratníka za ANO, kterým by bylo legitimní zakonzervovat železniční tratě. Jak se níže můžete dočíst, není konzervace jako konzervace.

 

Jak se v návrhu můžeme dočíst konzervovaná dráha nemusí být udržována v provozuschopném stavu (§ 10a odst. 1 písm. a) a musí být zachován pouze železniční spodek (§ 10a odst. 5 písm. a).

 

Současně však zákon výslovně neopravňuje vlastníka k tomu, aby odstranil železniční svršek, takže by při jeho odstranění muselo být postupováno podle § 128 stavebního zákona, stejně jako když se odstraňuje stavba dráhy po jejím zrušení.

 

Je tedy otázkou, co navrhovatel zákona vlastně myslí formulací „musí být zachován pouze železniční spodek.“ Vlastník dráhy ho bez zvláštního povolení Drážního úřadu podle § 128 stavebního zákona odstranit nemůže.

 

Jinými slovy autor návrhu asi v podstatě říká, že konzervovanou dráhu není potřeba udržovat a opravovat a pokud někdo zcizí koleje a pražce, tak to nevadí.

 

Tvrzení ministerstva dopravy, že se jedná o mezistupeň mezi provozováním dráhy a jejím zrušením, není přesné. Zrušení dráhy je pouze právní akt, který lze lehce vrátit vydáním nového úředního povolení. Neznamená žádný zásah do hmotné podstaty stavby.

 

Konzervace je tedy z hlediska možného obnovení dráhy závažnější než zrušení. Konzervace je mezistupněm mezi provozováním dráhy a jejím odstraněním, protože konzervace dráhy znamená odstranění pouze svršku, kdežto odstranění dráhy je odstranění svršku i spodku.

 

Zřízení cyklostezky není tak jednoduché

 

Návrh neopravňuje vlastníka dráhy k vybudování cyklostezky. Při takové stavbě by muselo být postupováno podle obecných stavebních předpisů. Je také otázkou, kdo by měl stavbu cyklostezky povolit, zda speciální stavební úřad (tj. Drážní úřad) nebo obecný stavební úřad. Je to totiž stavba na tělese železničního spodku, nicméně cyklostezka se těžko dá považovat za stavbu dráhy, resp. součásti dráhy.

 

Zmatečná je i podmínka 1500 jízd ročně po dobu 2 let, kdy se do této doby nezapočítává doba omezení provozování dráhy, ale doba omezení z důvodu opravy a údržby (tj. výluky) se započítává. Tím chce autor říct, že stačí vyhlásit výluku na 2 roky, kdy neprojede ani kolo, a tím je splněná podmínka pro konzervaci dráhy?

 

A co zaústěné dráhy??

 

V návrhu úplně chybí ochrana zaústěných drah, hlavně vleček. K návrhu se sice připojuje seznam míst styku zaústěných drah, ale nic dalšího se zde neuvádí. Znamená tedy konzervace dráhy také automatické zrušení/konzervaci všech zaústěných drah? Vlečky jsou většinou soukromý majetek, nebojí se navrhovatel žalob ze strany vlastníků zaústěných drah? Resp. není kvůli absenci ochrany vlastníků zaústěných drah tento návrh automaticky protiústavní (právo vlastnit majetek, právo na podnikání)?

 

Podle nás je celá koncepce nového zákona špatná, jelikož nebyla konzultována s dopravci, obcemi ani kraji. Jedná se tedy o cílenou likvidaci regionálních drah nebo jen „chybu“ v návrhu zákona?

 

Jaroslav Kugler, KPT rail s.r.o.